Dějiny kilogramu:Miroslav Moravec a jeho unikátní sbírka vah

Dějiny této váhové jednotky se datují ke vzniku mezinárodní metrické soustavy.
K měření délky přijalo francouzské Národní shromáždění v roce 1791 jakožto jednotku délky metr, určený původně tehdy zjištěnou desetimiliontinou čtvrtiny zemského poledníku. Z této jednotky délky byly pak odvozeny další jednotky plošné, obsahové a jednotka hmoty tedy kilogram, jakožto hmota 1 dm3 destilované vody při 4° C při hladině moře. Těmito jednotkami byl dán základ k mezinárodní metrické soustavě, ke které již v roce 1874 přistoupila většina evropských států. Rakousko-Uhersko bylo členem mezinárodní metrické úmluvy od roku 1875.
Podle této mezinárodní úmluvy je základní jednotkou délky délka prototypu metru, uloženého v Mezinárodním ústavu pro míry a váhy v Paříži (Bureau international des Poids et Mesures) a základní jednotkou hmoty je tamtéž uložený prototyp kilogramu. Z těchto prototypů zhotovil mezinárodní ústav pro míry a váhy kopie, jež byly přiděleny jednotlivým členským státům.
K metrické soustavě přistoupila Československá republika, jakožto v roce 1918 nově vzniklý stát, oficiálně roku 1922. Československé národní prototypy metru a kilogramu byly přivezeny z Paříže roku 1930. Metr má číslo 7 a kilogram číslo 41. Oba prototypy jsou ze slitiny platiny a 10% iridia. Kupní cena metru byla 260.000,- Kč a kilogramu 80.000,- Kč.
Zákon o měrách a vahách v našich historických zemích, v Čechách zákon z 23. července 1871 ř.z. č.16 z roku 1872, na Slovensku a Podkapartské Rusi v zák. čl. z roku 1907, prohlašuje metrickou a desetinnou soustavu jako jedinou, které se smí v našem státě ve veřejném styku používat a stanoví zákonné jednotky délky, hmoty, hustoty, síly, práce, tlaku, jednotky elektrické, tepelné a světelné.
Přes všechna tato nařízení trvalo mnoho desetiletí, než se vžila nová metrická soustava v běžné mimoobchodní činnosti a ve všech odlehlých částech monarchie.