Váhy a vážení:Miroslav Moravec a jeho unikátní sbírka vah
Váhy a vážení
Historický vývoj vah
Prvé doklady o vážení zboží pomocí rovnoramenných vah již v pravěkých dobách, kam historie nesahá, našli archeologové jen na kresbách a nápisech vytesaných na náhrobních kamenech.
Důvod, proč se z té doby nezachovali žádné památky, je ten, že až do doby římského impéria se zhotovovaly váhy ze dřeva, kůže a jiných ústrojných látek, které časem podlehly úplné zkáze.
Jen z některých zkamenělin, nápisů a kreseb lze usoudit, že v oblasti kultury babylonské, egyptské a čínské se rovnoramenných vah používalo k odměřování dávek zboží všeho druhu.
U nejstarších známých vah nebyl žádný ukazatel rovnováhy. Místo něho bylo uprostřed vahadla zavěšeno na třech rozbíhajících se řemínkách jen malé závažíčko. Rovnováha se tímto primitivním přístrojem zjišťovala jen podle toho, jak se krajní řemínky napínaly a uvolňovaly.
První teorie o stabilitě a labilitě vahadla pochází již ze 4. stolení p. n. l. od řeckého učence Aristotela, který též prvý popsal ve své světoznámé Mechanice teorii přezmenu. V té době vynalezl Archimedes váhu hydrostatickou. Žádná z těchto prvních vah se nezachovala, protože se zhotovovaly vesměs ještě ze dřeva.
Teprve v říši římské se začalo používat vah kovových, které se zachovaly
Hlavně ve vykopávkách pompejských. Římské rovnoramenné váhy měly již někdy na jednom
rameně pomocný běhoun se stupnicí. Velmi rozšířenou váhou v této době byl přezmen (mincíř). Název římská váha není však pro přezmen správným označením, neboť není jisto, zda je to římský vynález.
Kovové váhy římské měly již také kovového ukazovatele rovnováhy
ve vidlici podobně jako nyní, avšak místo dnešních břitů se používalo
jen mosazných ok a háků.
Tehdy ještě neexistovala soustava desítková a závažové jednotky se dělily tak, aby byly násobkem dvou,tří a deseti, takže nejoblíbenější soustava závaží byla asi tato:
1/4, 1/8, 1/16, 1/40, 1/60, 1/240. Také čínská kultura používala vah a závaží již před 5000 lety. Jednotkou váhy bylo tehdy 1200 rýžových zrnek neboli t. zv. čínská unce.